Z dniem 4 Marca 2016 r. weszła w Życie Nowa Ustawa dot. ustroju prokuratury [1]. Połączyła Ona funkcję Prokuratora Generalnego i ministra sprawiedliwości, ponownie utworzyła Prokuraturę Krajową w Miejsce prokuratury GENERALNEJ, wprowadziła prokuratury Regionalne w Miejsce Prokuratur apelacyjnych. Ustawa ta Ponadto zniosła wojskowe jednostki organizacyjne prokuratury. Ministre sprawiedliwoci i Prokurator Generalny Zbigniew ZIOBRO. FOT. Jakub Porzycki/Agencja Gazeta) ministr spravedlnosti mùže dávat státnímu zastupitelství air obecné povahy. Podle trestního řádu má ministr spravedlnosti Právo nařídit, aby se trestní stíhání zahájilo. Nemůže zakázat trestní stíhání s výjimkou věci politických a věcí týkajících se mezinárodních vztahů státu, kdy po předchozím souhlasu vlády mùže nařídit odklad či zastavení trestního stíhání. À však podléhá přezkumu státního zastupitelství a soudu, ZDA skutečně JDE o Macropoulos politickou či Macropoulos mezinárodních vztahů státu. [54] według komisji Weneckiej System w Polsce jest dosyć unikalny Wśród państw Rady Europy, ponieważ politycznie mianowany Członek rządu jest szefem prokuratury.
Tylko w kilku krajach Rady Europy (Autriche, Niemcy, Dania i holandia) prokuratura jest volet władzy wykonawczej jest podporządkowana ministrowi sprawiedliwości, ALE Systemy te gwarantują niezależność i autonomię prokuratury i posiadają zabezpieczenia Przed interwencją rządu w żadnych sprawach [2] (s. 11). System w Polsce wyróżnia się tym, że Prokurator Generalny Może działać osobiście w żadnych dochodzeniach [2] (s. 13). Zwiększenie z prokuratora Generalnego względem prokuratury oraz słabe mechanizmy kontroli (czysto doradcza Rola Krajowej Rady PROKURATORÓW) powoduje skupienie zbyt dużej władzy w mains jednej osoby. Zmniejsza à niezależność prokuratury OD Polityki, co zwiększa potencjał nadużycia i politycznej Manipulacji prokuratury, co jest nieakceptowalne w państwie prawa [2] (s. 27). Komisja Wenecka zaleca rozdzielenie urzà Prokuratora Generalnego i ministra sprawiedliwości. Jeśli nie, au ministre Powinien utracić uprawnienia do ingerowania w żadnych sprawach i jego uprawnienia powinny być ograniczone do wydawania ogólnych Regulacji i wytycznych podwładnym prokuratorom [2] (s. 23-24).
[42] Usnesení Ústavního soudu SR z 15. 6.2011, PL. ÚS 95/2011. [23] Bystrík Šrámel: systém verejnej žaloby VO Francúzsku. Trestní Právo 9/2012, ISSN 1211-2860, p. 27. Státní zastupitelství je součástí MOCI výkonné, když kancléř Pro spravedlnost i Nejvyšší Státní zástupce jsou podřízeni vládě. [27] V čele státního zastupitelství stojí vládou jmenovaný Nejvyšší Státní zástupce, který mùže dávat air nižším statním zástupcům (8 oblastních státních zastupitelství a dále Okresní Státní zastupitelství).
Vedle státního zastupitelství mùže vykonávat ve speciálních věcech veřejnou žalobu i kancléř spravedlnosti (věci Svobody projevu, žaloby proti vysokým státním funkcionářům) Nebo přímo Táto (věci s mezinárodním prvkem). Nejvyšší Státní zástupce mùže vydávat nižším státním zastupitelstvím Jen air obecné povahy, ne v konkrétních věcech. [28]. [48] Ćl. 104, 112 ústavy Italské republiky z 22. 12.1947. V itálii bylo k Roku 2008 2 018 státních zástupců při 60, 1 affiches obyvatel. VÍT PEŠŤUKA: prokuratura v Itálii. Státní zastupitelství 4/2012, ISSN 1214-3758, art. 30. U soudů První instance působí prokuratura v čele s prokurátorem republiky, který je podřízen generálnímu prokurátoru u apelačního soudu (35 apelačních soudů). V rámci těchto Prokuratur působí hierarchická nadřízenost.
Nadřízený prokurátor vykonává dohled nad podřízeným a dává MU závazné pokyny.